Banovići (Općina Banovići)
Banovići (v srbské cyrilici Бановићи) jsou město v Tuzlanském kantonu na severu Bosny a Hercegoviny. Je centrem stejnojmenné općiny. V roce 1991 měly Banovići celkem 8637 obyvatel.
Město se nachází v předhůří pohoří Konjuh, v nadmořské výšce mezi 330-380 metry.
Svůj název mají Banovići podle stećku Božička Banoviće, který se nachází v blízkosti vesnice nedaleko od samotného města. Samotné město je však poměrně nové; vzniklo v roce 1946 v souvislosti s výstavbou železniční trati z města Brčko. První hnědouhelné doly se zde rozvíjely již v meziválečném období.
V bývalé Jugoslávii bylo jedním ze symbolů poválečné výstavby spojené s obnovou státu po konfliktu. Stalo se významným průmyslovým centrem. Vzniklo jako plánované město s pravoúhlými ulicemi a organizovanou výstavbou v podobě bytových domů. V blízkosti města se podstatným způsobem ve stejné době rozšířily hnědouhelné doly. Zatímco roku 1946 žilo v Banovićích jako vesnici jen několik málo lidí, roku 1961 měly již 4611 obyvatel. Následně byla vystavěna i moderní silnice do měst Živnice a Zavidovići.
Město se nachází v předhůří pohoří Konjuh, v nadmořské výšce mezi 330-380 metry.
Svůj název mají Banovići podle stećku Božička Banoviće, který se nachází v blízkosti vesnice nedaleko od samotného města. Samotné město je však poměrně nové; vzniklo v roce 1946 v souvislosti s výstavbou železniční trati z města Brčko. První hnědouhelné doly se zde rozvíjely již v meziválečném období.
V bývalé Jugoslávii bylo jedním ze symbolů poválečné výstavby spojené s obnovou státu po konfliktu. Stalo se významným průmyslovým centrem. Vzniklo jako plánované město s pravoúhlými ulicemi a organizovanou výstavbou v podobě bytových domů. V blízkosti města se podstatným způsobem ve stejné době rozšířily hnědouhelné doly. Zatímco roku 1946 žilo v Banovićích jako vesnici jen několik málo lidí, roku 1961 měly již 4611 obyvatel. Následně byla vystavěna i moderní silnice do měst Živnice a Zavidovići.
Mapa - Banovići (Općina Banovići)
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |